Nejčastějšími argumenty, proč si lidé pořizují psa bez průkazu původu, jsou cena a to, že s ním nechtějí jezdit na výstavy, ale chtějí ho mít pouze jako společníka. Přesto se rozhodli, že si pořídí pejska určité rasy, protože mají jistotu, co jim ze štěňátka vyroste.
Nejprve se podíváme na základní argument ceny. Je pravda, že štěňata bez průkazu původu bývají levnější, ovšem má to svůj důvod. Předně, rodiče štěňat nemuseli projít procesem uchovnění, kdy je posouzeno, zda vzhled i povaha odpovídají standardu plemene. Dále museli pes i fena podstoupit zdravotní a mnohdy i genetická vyšetření, aby se zajistilo, že nejsou nositeli žádné dědičně přenosné choroby. Po porodu je nutné štěňata zaregistrovat v plemenné knize a zažádat o vydání průkazů původu, kdy se poplatky platí za každé jednotlivé štěně. Toto vše samozřejmě stojí nemalé peníze, přičemž jsou to věci, které majitelé odchovávající psy bez průkazu původu obvykle nedělají. Logickým důsledkem je, že cena takových štěňat je mnohem nižší.
Co se výstav týče, průkaz původu není povinnost se takovýchto akcí zúčastnit.
Samozřejmě se můžeme zeptat, odkud se tedy čistokrevní psi bez průkazu původu vzali. Možnosti jsou dvě. První z nich je, že majitelům se nechtělo procházet procesem uchovnění, přestože měli standardního jedince. Druhou, horší možností je, že pes či fena uchovněni nebyli, v nejhorším případě ze zdravotního důvodu. Ovšem nikdy nevíte, jaký případ rodiče či prarodiče zrovna toho vašeho štěňátka byli.
Problémem je také to, že jelikož štěňata nejsou nikde registrovaná ani označená, není možné dohledat, zda se nejedná o příbuzné spojení. Ani majitelé fenky nemohou vědět, zda pes, kterého jí vybrali, není například její bratr z předchozího vrhu.
To vše sebou samozřejmě nese zvýšená rizika výskytu nemocí. Populární pověra je, že psi bez průkazu původu bývají méně nemocní. Není to pravda, pouze u psů s průkazem původu se tyto nemoci evidují, proto se zdá, že jich je více. U kříženců je to něco jiného, tam může pomoci efekt heterózy.
Přes to vše je nutné říci, že průkaz původu NENÍ zárukou zdraví vašeho pejska. Je pouze zárukou toho, že je to skutečně zástupce vybraného plemene, že jeho rodiče odpovídali jak vzhledově tak povahově standardu a byli testovaní na určité nemoci. Dává to také možnost dohledat předky štěněte po několik generací zpět a zjistit nejen to, jakých úspěchů dosáhli, ale především kolika let se dožili.
Současná situace mě však nutí k zamyšlení. Dnes jsou lidé ochotni utratit desetitisíce například za televizi, přičemž si před koupí pečlivě prostudovali parametry, popřemýšleli nad ideálními rozměry, a až potom vybrali tu nejlepší. Přitom televize jim bude sloužit zhruba pět let. Při koupi štěněte se rozhodují pouze podle ceny a vzdálenosti, ačkoliv pes jim bude dělat společníka zhruba 15 let.
Závěrem mám prosbu. Pokud chcete pejska určité rasy, kupte si štěně s průkazem původu. Pokud vám na rase nezáleží, jděte do útulku. Zachráníte tím alespoň jednu psí dušičku.